Recenze H0 modelu šlechtičny od Albatros Model

Pokusím se nejnovější počin českého výrobce Albatros Model z Třebíče ze svého subjektivního pohledu objektivně zhodnotit. Do rukou se mi u kolegy dostal model zelené šlechtičny s číslem 475.1142. Vzhledově pěkný model, potěší decentní patina střešních partií. Lokomotiva se oproti předloze jeví nepatrně kratší, nebo vyšší, ale o tom až dále. Detaily si nedovolím hodnotit, protože předlohu dostatečně neznám, ale stejně tak, jako kolegovi připadá model na detaily strohý při porovnání s jinými, mě skutečná lokomotiva, takže tady bych rozpor v autenticitě modelu neviděl. Zamrzí ovšem absence jakýchkoliv detailů ze spodní strany lokomotivy.

Model je dostatečně těžký. Jízdní vlastnosti jsou výborné, pokud jede model sám. Neprojevuje se cukání ani při nejmenší rychlosti. Ve vyšších rychlostech se při jízdě v digitálním provozu občas cukání objeví. To je evidentně způsobeno nevhodným (standardním) nastavením dekodéru. Tedy obdobný problém jako u modelu šestikoláku MTB a nelze ho přičítat na vrub výrobce, protože sám model v digitálním provedení nedodává. Nejedná se zřejmě rovněž o "standardní pětipólový motor". Motor samotný je skryt v kotli modelu za stanovištěm strojvedoucího a topiče ve vertikální poloze. Celkově je až překvapivé, jak si konstruktéři modelu poradili s malým prostorem pro funkční díly. Snad jen odkryté převody dvojkolí by bylo ideální zakrýt, ale samy osobě vzhled modelu nijak neruší a člověk si jich běžně ani nevšimne. Samozřejmě je to daň za téměř dokonalý průhled pod kotlem. Osvětlení modelu na čelech je provedeno žlutými diodami. Barevně by žárovkám lépe odpovídala (hodně) teplá bíla a trochu ubrat jas by jistě bylo také ku prospěchu.

Model z pohledu konstrukce cílí na modeláře a sběratele, kteří s modely alespoň občas jezdí. Odpovídá tomu například i větší mezera mezi tendrem a lokomotivou, která dává přednost dobrým jízdním vlastnostem v obloucích o malých poloměrech na úkor menších kompromisů. Bohužel zásadní problém nastává, pokud se tuto rychlíkovou lokomotivu pokusíme spojit s vozy a vyrazíme na trať. Spřáhlo na čele lokomotivy nemá objektivně ani normovanou kulisu. Otvor pro spřáhlo je pouze z jedné strany a spřáhlo se nemá kam zaklesnout. Proto je originálně v otvoru lepeno(!), ale podařilo se ho alespoň bez újmy na modelu z otvoru vytrhnout. Otvor pro jistotu nechává kolega prázdný a doplní imitaci šroubovky a hadic. Určitě vhodnější by bylo čelo už z výroby osadit maketou šroubovky a hadic. Uchycení spřáhla je součástí vzduchojemu, který má ze zadní strany vybrání pro kola. Díl se spřáhlem a vzduchojemem je kovovým pásem tradičním způsobem připojen k pojezdu u prvního hnacího dvojkolí, a rovněž nese otočným čepem připojený přední podvozek.

Vzduchojem samotný je délkově nepatrně upraven a část vyfrézována z důvodu pohybu předního dvojkolí. Kvůli jeho volnému pohybu mimo schůdky na čele musel být mírně posunut dozadu a tím se minimalizovala mezera mezi koly a vzduchojemem. Další přiblížení kol ke vzduchojemu a tedy v důsledku nutnost frézování si vynutila větší rozteč hnacích dvojkolí, aby se kola v kritických místech nemohla mezi sebou dotýkat svými okolky. Vzniklou úpravu vzduchojemu je pak vhodné chápat jako nutnost pro možnost jízdy na běžných modelových kolejištích. Daná úprava je navíc téměř nepostřehnutelná, pokud model stojí na kolejích.

Celková délka lokomotivy má být 285 mm, je 292 mm. Po odečtení mezery mezi tendrem a lokomotivou (zhruba 6 mm) dostáváme délku 286 mm, což takřka přesně vystihuje předlohu. Výšku skutečné lokomotivy po přepočtu reprezentuje hodnota 51,4 mm. Model je však vysoký 54,5 mm. Takový rozdíl už vytváří značný nepoměr a u modelu je patrný. Kouřové usměrňovací plechy by měly končit asi milimetr pod vrcholem kotle a končí přibližně milimetr nad kotlem. Jen pro zajímavost, předchozí model výrobce v podobě ušaté měl mít výšku 53,1 mm, má 55 mm, to by samo o sobě nebylo tak zlé. Délka 176,2 mm byla ale "zkomprimována" do 173 mm. Oba modely tak celkově působí výškově trochu přerostle v porovnání s jinými a zároveň kratší.

V tendru je v daném případě uložen pouze dekodér a jinak je prostor prázdný. Spřáhlo v tendru má již standardní kulisu a není tedy problém ho vyměnit za krátké. Kdo by čekal tentokrát bezproblémové spojení s vozy, bude nepříjemně překvapen v dalším okamžiku. Kulisa spřáhla je pevně spojena s přídržným plechem dvojkolí zadního podvozku tendru. Natáčet se tak může pouze spolu s podvozkem. To se ukázalo jako nejbolestivější místo modelu. Tendr spřažený s vozy díky tomu často vykolejuje a bohužel nejen v malých obloucích. Vykolejuje i s krátkými vozy, s dlouhými je to o to palčivější problém. Teoreticky by mohlo k řešení pomoci použití očkových spřáhel, větší zatížení tendru, použít dvojkolí s běžnými okolky (ne RP25). To ale samo osobě zdroj problémů neodstraní a zhorší modelovost. Bez zásahu do konstrukce modelu by ještě teoreticky připadalo v úvahu například spřáhlo s pohyblivým kloubem, pokud by bylo na trhu...

Závěrem je potřeba ocenit snahy výrobce o vznik věrného modelu jedné z nejtypičtější a možná nejžádanější parní lokomotivy z dob provozu u ČSD. Zároveň by však bylo žádoucí odstranit z pozice výrobce popisované vady spřahovacího ústrojí, protože k povedenému modelu vhodnému i do provozu na kolejišti je jen krůček. Přejme výrobci mnoho spokojených zákazníků a v dalších zajímavých projektech, které doufejme budou následovat, striktní dodržování základních rozměrů, aby modelům nebyly vtisknuty odlišné proporce, protože v dané kategorii modelů, s přihlédnutím rovněž k ceně, mají šanci na úspěch pouze řešení, v rámci kterých bude dodržení základních rozměrů naprostou samozřejmostí, protože bez nich postrádají smysl.

Zdroj rozměrů lokomotiv: Encyklopedie železnice Parní lokomotivy ČSD (3)

Spolupracoval: Milan Meisl