Recenze „čínské“ laminátky 230 059 v H0

Maketa, model, napodobenina? Osobně zůstanu převážně u výrazu „maketa“, který se vžil pro charakterem ztvárnění tolik podobné a dnes už zapomenuté brejlovce od ČStrainu. Bezmotorová maketa lokomotivy řady 230 059-8 je zajímavá hned z několika důvodů. Kromě nabídky odlitků, případně malosériových výrobků, dosud na trhu neexistoval žádný model této lokomotivy, která je hojně rozšířená na střídavé síti v Česku a na Slovensku. Na Slovensku mimo to dosud zajišťuje provoz také v osobní dopravě. Dalším důvodem je atraktivní zbarvení a možná i docela zajímavá cena, i když při určitě často zamýšlené přestavbě na pojízdný model by se jistě více vyplatil hotový kus. Ať už kvůli času, práci anebo pro výsledek, který i přes maximální snahu, pořád bude trochu zbastleninou.

Cesta k získání makety byla až nad očekávání dlouhá. Možností bylo objednat si edici lokomotiv přímo od Editions Atlas a čekat, jestli náhodou bude nabídnuta za cenu 99 Kč mezi některými z dalších modelů. Možná zajímavá cena, která se ale ve výsledku jisto jistě prodraží, pokud člověk netouží po jiných napodobeninách. Trochu jednoduší cestou se zdálo být přímé objednání z Číny pomocí prodejců na AliExpressu. Tak se i stalo, tedy alespoň částečně. Objednal jsem dvě, pro sebe a kolegu, bohužel po měsíci a půl čekání makety stále nikde a prodejce se jen vymlouval na problémy s proclením a podobně. Takže došlo na rušení objednávky a vracení peněz a uskutečnění objednávky nové. Opět na AliExpressu (jinde v zásadě nebyly k mání), ale od jiného prodejce, který už tentokrát měl makety znovu v nabídce po předchozí pauze. Makety asi po třech týdnech v pořádku dorazily. Ceny se vždy pohybují kolem 750 Kč za kus. Holt ani v Číně už nedělají za hrstku rýže a i když je doprava zpravidla nabízena v kategorii „free shipping“, prodejce ji minimálně částečně musí někde vykázat. Maketa byla později nabízena také na Ebay a především zpočátku, kdy po nich byl největší „hlad“ se toho snažili využít místní překupníci, kdy si případný „šťastlivec“ mohl koupit i za více jak dvojnásobnou cenu makety na Aukru i jinde. Aktuálně je na Aukru možné ještě nějaký kus sehnat alespoň za příznivější cenu. Ale zpět k samotné maketě.

Maketa laminátky řady 230 je po stránce návrhu celkem pozitivně překvapujícím počinem, alespoň vzhledem k předpokladům. Ztvárněním proporcí skutečného stroje maketa předčí i některé pojízdné modely. Alespoň ve srovnání s modelem šestikoláka MTB působí věrnějším dojmem, což nutno podotknout, obecně není příliš vysoká laťka. Co se týká detailů, určitá zjednodušení jsou patrná. Sběrače proudu jsou napevno osazené. Provedení je však celkem odpovídající, ale hlavně u zdviženého sběrače je vidět, že do sebe lepené díly v 1/2 jeho výšky v sobě nejsou zapadlé. Oprava je vzhledem k náchylnosti na poškození těžší, ale i to se dalo zvládnout, nebo sběrače rovnou vyměnit za pohyblivé. Dále především madla kolem nástupních dveří jsou zjednodušená a tedy součástí výlisku. Chybí prostor kolem klik dveří a kliky samotné, stupačky posunovače a určitě by se daly najít i další absentující detaily.

Model má výbornou povrchovou úpravu, kromě tradičně problematických míst na přechodu z bočnice na čelo lokomotivy, kde na sebe navazovaly jednotlivé díly formy a místy trochu hůře navazuje také lak. Čistě natištěná loga a tabulky jsou výsledkem tampónového tisku. Nejhorší hodnocení z celého modelu asi zaslouží finální sestavení ve fabrice, kdy zjevně čas sestavení byl hlavním a možná jediným ukazatelem výkonosti pracovníka. Osazení především nárazníků, schůdků a masek podvozků lepením je z valné části opravdu špatné. Kromě střešních partií je řada prvků přilepena křivě. U masek podvozků je pravděpodobnost křivého přilepení zřejmě jistotou, podobně tak dopadly nárazníky a schůdky na stanoviště. Naštěstí je možné díly odtrhnout a znovu nalepit, tentokrát správně. Na všech fotkách je už výsledek po tomto zásahu. Hadice na čelech jsou z pevného plastu a nepraskají. Jsou sice také lepené i na straně pluhu, ale správně a naznačené kohouty barvené na červeno (všechny). Po rozebírání pak na pluhu zůstanou drobné flíčky bez barvy, které zůstanou spolu s lepidlem na hadicích.

Pro demontáž podstavce lokomotivy je nutné překonat jeden šroub s trojhrannou hlavou. Zbylé čtyři šrouby dalších prvků už jsou křížové. Z toho dva drží částečně otočné podvozky a další dva pak spojují kovový rám lokomotivy se skříní. Rám je navzdory někde uváděným informacím o kovových podvozcích jako jediný skutečně kovový, ale díky alespoň za něj.

Maketu není možné používat ani jako vlečné vozidlo. Výraznějšímu otáčení podvozků brání rám lokomotivy, schůdky na stanoviště strojvedoucího a rovněž samotná kola, která jsou vytvořená s přesným rozchodem (byť některá nepatrně šmajdají). Úzká jsou jako ve skutečnosti, hrana mezi okolkem a nákolkem je přesně 90° a jejich hmotnost je naprosto minimální. Jako statický model však působí opravdu dobře, a protože jsou plastová, dobře na nich drží i bílá barva na rozdíl od modelů lokomotiv ACME, kde je těžké udržet lak na kovových kolech.

Osy dvojkolí jsou kovové. Pod špatným úhlem přilepené masky podvozků byly odstraněny a znovu nalepeny. To je podstatě nutné udělat vždy, protože z výroby se ani kola netočí. Vše v podvozku je slepeno do sebe. Přitom distanční tyčky vystupující z masek podvozků jsou vevnitř vyduté, takže úplně stačilo dodělat výstupky na podvozkovém dílu a montáž mohla být naprosto jednoduchá, přesná a elegantní. Stačilo by jednoduše masky zasunout do podvozku. Stejná metoda, kterou aplikuje už vzpomínaný výrobce MTB. Možná to tak bylo i původně plánováno a nakonec se šetřilo na formě, těžko říct. Nevýhodou této technologie je však menší modelovost, protože tak přicházíme o příčníky podvozků, takže se u standardních modelů příliš nevyskytuje. Oproti současné realizaci by však toto provedení bylo jednoznačně výhodou, když už jsou masky podvozků tak pěkně modelové.

Než lepit masky podvozků zpět, možná by stálo za to se poohlédnout po jiných podvozcích, respektive celém pojezdu. Vzdálenosti os v podvozku odpovídá německé řadě 218, což v podobě modelu Roco může představovat zajímavou realizaci pro zástavbu, nicméně je potřeba počítat s tím, že neodpovídá vzdálenost otočných čepů! Rám je tak nutné zkrátit, nebo nahradit. Pro mě osobně bude možná lákavější alternativou odstavení modelu v depu jako vrak, v patřičné podobě, představující už řadu let trvající jeden z častých obrázků českých dep na jihu republiky.

Uvnitř skříně je vše čisté a všechny díly do sebe pěkně zapadají. Okna lepena bodově jen na minimu míst. Případnému dodělání osvětlení dálkového reflektoru by nemělo nic bránit. Nad čelními okny je vybrání, jako přímo pro tento účel stvořené.

Největším překvapením po rozebrání modelu byla stanoviště strojvedoucího. Výrobce se chopil příležitosti a využil volného prostoru opravdu skvostně. Do strojovny naopak vidět není, a tak tomu odpovídá i její obsah, což je rozumný kompromis.

Závěrem několik fotek typické dvojice lokomotiv s nákladním vlakem. Foceno u kolegy na kolejišti.

A alespoň jedna s dokreslenými dráty, když už nejsou ty skutečné.

Na závěr se hodí dodat, že příjemnému „předkrmu“ by mohl následovat dlouho očekávaný „hlavní chod“ v podobě laminátky od brněnské společnosti Techimage. Tak snad se dočkáme.