Odstranění tamponového potisku z modelů

V modelářské diskuzi na diskuze.modely.biz jsem nedávno nalezl informaci, že ACME vyrobilo model peršinga v mé nejoblíbenější barevné kombinaci, na kterou už jsem několik let čekal. Mělo jít o výrobní sérii pro jeden polský obchod a potisk měl odpovídat jeho několikaletému působení na severu. Okamžitě jsem zahájil průzkum e-shopů. Kromě několika polských obchodů se mi ho podařilo dohledat skladem v českém obchodu Ben-Zerba (ACME 90191), kde jsem ho nakonec i objednal s vidinou, že po drobných úpravách půjde situovat do českého provozu v době, kdy lokomotiva tahala osobní vlaky na obou stranách hranice. Jedná se o variantu laku v hráškové zelené s krémovým pruhem. Několik lokomotiv v tomto barevném provedení jezdilo pod DKV České Třebová a prodělalo „polonizaci“ (úpravy pro provoz v Polsku) před rokem 2010. Následně je bylo možné vidět již od roku 2007 i poměrně hluboko na polském území při spolupráci státních dopravců ČD a PKP Intercity. Šlo především o dálkové vlaky Praha –⁠ Varšava, Krakov, kde zajišťovaly trakci především na polském území z Bohumína. Bylo možné je potkat také například na spěšných vlacích Pardubice –⁠ Kłodzko a osobních vlacích kolem České Třebové, kde maximální rychlost 120 km/h postačovala. Recipročně k nám zajížděly polské lokomotivy řad EU07 (do Prahy a Pardubic), EP09 (do Prahy) a výjimečně 370 (do Prahy). Modelová předloha 163 044 v zeleném hávu jezdila minimálně od roku 2005. V roce 2009 získala v rámci „polonizace“ přezdívku „Marysia“. V průběhu roku 2013 pak byla lokomotiva na čelech opatřena logy dopravce Przewozy Regionalne, u kterého jezdila do roku 2015 prakticky po celém Polsku. Dopravci bylo od ČD pronajato celkem 10 lokomotiv řady 163 na 4 roky. 163 044 následně přešla pod ČD Cargo už s lokálně zkorodovanými místy na vozové skříni a celkově degradovaným lakem. Následující rok 2016 ji pak přinesl korporátní barvy ČD Cargo, ve kterých brázdí české a polské koleje s nákladními vlaky do současnosti.

Vraťme se zpět k modelu, který mi v pořádku dorazil a tak jsem se mohl pustit do práce. Odstranění log Przewozy Regionalne z modelu jsem prováděl na sejmuté skříni modelu. Při prvním rozebírání lokomotiv ACME je potřeba opatrně vysunout konce topných spojek z rámu modelu a teprve potom sejmout skříň modelu, jinak dojde k obligátnímu rozlomení topných spojek, ale to už možná také dobře znáte. Já už to řeším ucvaknutím zasouvaných konců topných spojek kleštičkami, abych při dalším rozebírání modelu spojky nakonec stejně nerozlomil.

Pro přípravu odstranění potisku jsem si nejdříve otestoval reakci chemický přípravků na vnitřní straně skříně, abych ve výsledku nenapáchal více škody, než užitku. Tip na využití Agama ředidla pro lihové barvy se poměrně rychle ukázal jako nevhodný. Lak modelu se poměrně záhy po aplikaci začal rozpouštět. Vrátil jsem se ke své už ověřené metodě s kobaltovým sikativem, kdy jsem si jednou při patinování nedopatřením odstranil popisy z modelu bardotky od Roca a musel je pak nahrazovat obtisky. Sikativ bohužel také rozpouští barvy modelu, ale trvá mu to řádově déle. Při krátké aplikaci s ním tak lze odstranit tamponový potisk, při delší způsobuje efekt vyblednutí (zestárnutí) a při dlouhém působení odstraní i samotný lak. Pokud ale máte v plánu odstranit kompletně lak lokomotivy, použijte například Agama Purisol. Zříkám se však jakékoliv odpovědnosti za potenciální škody Vámi způsobené na modelech.

S odstraňováním jsem začal na boku skříně, kde je situace jednodušší, protože se v blízkém okolí žádné další nápisy nenachází. Špejli s vatou („uchošťour“) jsem namočil do sikativu, poté lehce otřel a začal jemně přejíždět po nápisu. Přibližně po půlminutovém působení sikativu na potisk se potisk začal rozpouštět. Špejlí jsem otáčel, abych přes nápis přejížděl vždy čistým kouskem vaty, do které se postupně nápis nasáknul. Při práci opravdu není třeba příliš tlačit. Potisk šel dolů nejdříve na vystouplé části prolisů, proto je nejlepší přejíždět „uchošťourem“ mezerami mezi prolisy, aby bylo odstraňování co nejvíce rovnoměrné. V extrémním špatném případě by nám mezi prolisy mohl zůstat nápis zachovaný a na vystouplých linkách prolisů by se již poroučel i podkladový lak. Následovala jedna výměna vatičky za čistou a pak ještě jednou na finální dočištění. Po dokončení jsem ještě místo přejel mokrým hadříkem namočeným ve vodě, pro odstranění a neutralizaci zbytků sikativu a zamezení tak nežádoucí degradaci laku. Odstraňování loga zabralo odhadem 3 minuty.

Trochu náročnější bylo odstraňování loga z čela modelu, kde se poblíž nachází logo ČD, které jsem rozhodně nechtěl porušit. Vatičku je opravdu potřeba měnit, protože jinak se barva z loga rozpatlá do okolí, odkud by už nemusela jít odstranit, nebo by šla dolů například se zmiňovaným logem ČD.

Zdroj: Železničář